Už dlouho, příliš dlouho píšu krví
A k ránu bloudím v prázdných ulicích
Když prší, šedě prší sojčí peří
A mlčí bílé stěny v márnicích
Už dlouho, příliš dlouho vzývám stíny
A oblékám si obnošený šat
Když zpívám písně, písně Hekatiny
A v kapsách nosím beznaděj a chlad
Už dlouho, příliš dlouho hledám lásku
A nechávám si otevřená vrátka
Kývám jak loutka, loutka na provázku
Když vypráví se o lžích bez pozlátka
Mám oči z olověných barev sazí
A v dlaních nosím olejové moře
Ukrývám před sebou co v srdci mrazí
A jenom zdát si nechám o pokoře
Už dlouho, příliš dlouho píšu krví
Marně tě hledám v prázdných ulicích
Když prší, černě prší vraní peří
A křičí šedé tváře v márnicích
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.