pondělí 23. října 2017

20. 8. 2009, včerejší kafe

Ono je to prašť jak uhoď,
jenom není jasný koho.

Tak to máti brala šmahem
a vařečkou -
tři fakani jsou vážně otročina,
víte, paní Koulová,
fotr měl radši řemen -
asi mu vařečka připadala nemužná.

Já si připadala nemožná
na maturitním plese
v bílých krajkových šatech z půjčovny,
jako obstarožní porcelán.

Ono je to prašť jak uhoď,
i po těch letech.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.

Ivana Kuglerová

Možná bych měla napsat něco o sobě... Možná je divné slovo, s potenciálem stát se něčím nebo taky ničím. Jako mé texty. Okamžiky, momentky, ...