čtvrtek 26. října 2017

Náhodný kolemjdoucí

Náhodný kolemjdoucí I

Pokojem voněla máta
- obracela jsem květináče
druhou stranou ke světlu.

Jako ztratit přítele
- fotky,
plyšový medvěd
zašívaný
na knihovně a sošky
mi najednou nepatří.

Jeden by řekl
- narozeniny, nebo nový rok -
to snad,
ale takhle?
V dešti, cestou na nákup...

Už nebreč,
řekl náhodný kolemjdoucí.


Náhodný kolemjdoucí II

Po okapech tekla barva
jenže v paneláku
nemáme okapy
a hromosvody
- jenom jeden -
nestačí.

Minula jsem se v zrcadle
- za zdí přirážel přítel jiné ženy -

náhodný kolemjdoucí.


Náhodný kolemjdoucí III

Máta mi na okně
spolykala světlo
na schodech ze třetího patra
- ve čtvrtém umřela ta paní
a v přízemí nesvítí žárovka -
se míjím.

Moc pracuju
nebo jsem tě dlouho nepotkala

náhodný kolemjdoucí.


Náhodný kolemjdoucí IV

V páře na zrcadle
už nekreslím prasátka
- ráda se nevidím.

Odvzdušněte si topení,
řekla paní samosprávcová
- nerozumí fyzikálním zákonům -
já zase nerozumím světu.

Lidi mě mají míň rádi,
- prořezaly se mi osmičky a hrany.

Paní,
řekl náhodný kolemjdoucí.

Stárnu v houpacím křesle.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.

Ivana Kuglerová

Možná bych měla napsat něco o sobě... Možná je divné slovo, s potenciálem stát se něčím nebo taky ničím. Jako mé texty. Okamžiky, momentky, ...